Deníček z cesty na Bali a okolní ostrovy: 8. den - 5. 3. 2008 (Gili Trawangan - výlet na Gili Meno a Gili Air)

(Janča): Na 11 hodin jsme měli objednaný a zaplacený výlet lodí s proskleným okýnkem, které sloužilo pro pozorování podmořského světa. Tento výlet stál 75 000 Rp na osobu a byl super a užili jsme si ho. Jeli jsme s polostátní cestovkou PERAMA, která se nám zdá jako jediná zatím slušná. Měli asi 15 minut zpoždění a všichni se nám za to moc omlouvali, což tady není obvyklé. Při čekání na loď jsme si vybrali zatím brýle a ploutve a vyrazili jsme.

Loďka byla vypravená speciálně pro nás, takže nás na ní bylo jen nás pět a tři členové posádky.

Jako první jsme jeli na protější ostrov Gili Meno, kde jsme šnorchlovali. Bylo tam ale hodně malých medúz, které nás docela dost žahaly, tak jsme pak nasedli do lodi a oni s náma projeli okolí lodí a ma ho pozorovali okýnkem. Viděli jsme spoustu různých druhů ryb, korály, modré hvězdice a dokonce i jednu velkou želvu, bez jedné ploutvičky. Po této projížďce jsme přistáli na ostrově Gili Meno a šli se podívat na želví farmu. Byly tam čtyři kádě a v nich želvy rozdělené podle stáří. Chvíli jsme se kochali a pozorovali želvy, jak plavou.

Jsou při tom docela srandovní. Chvíli plavou, a pak když už se jim nechce nebo nemůžou, odhodí si přední ploutve na krunýř :o). Po prohlídce farmy jsme přispěli na její provoz a šli jsme na oběd.

Všichni si dali nějakou mňamku jako nudle, řýži, maso, pálivé nebo thajské omáčky, jen já jsem měla suchou rýži se zeleninou, protože mám opět parádní sranděru. Přijde mi to dost nespravedlivé, protože jsem ze všech na tyhle věci nejopatrnější - nedávám si led do pití, nesahám na jídlo rukama, neoplachuji kartáček na zuby vodou z kohoutku atd. Jo a taky jsem nejvíc a nejčastěji (někdy i tajně) desinfikovala slivovicí. Možná proto se mi ten svět tady pořád houpal :o). No a jak to dopadá? Holky jsou naprosto v pohodě a já seru jak Amina :o(. I jen ta rýže k obědu mě hned prohnala. Asi jsem musela při východu z toalety vypadat opravdu zoufale, když se mě jeden z místních obyvatel ptal, jestli jsem v pohodě. No a Petr měl k obědu nejspíš krysu a taky nic :o) Mezitím, co já jsem trávila na tureckém záchodě (nemám je ráda, ale v tu chvíli mi byl dobrý...), dali ostatní koupačku na překrásné pláži a udělali pár fotek.

Po obědě jsme vyrazili objet druhý ostrov, větší, Gili Air. Tam jsme dali ještě jedno šnorchlování a prozkoumání podmořského světa, objeli jsme celý ostrov lodí a vyrazili k našemu ostrovu. Dorazili jsme okolo 16. hodiny. Naštěstí bylo celý den zamračeno, tak jsme se na výletu nespálili.

Po příjezdu jsme si šli dát sprchu a vyrazili jsme s holkama koupit ještě sárongy (= víceúčelový šátek - dá se nosit na sobě, příp. použít jako hadr na pláž a pod.). Jeden teď používáme místo prostěradla na postel a jeden na pláž. Měly jsme ještěrkový den, tak si Majda koupila modrý, Malina zelený a já žlutý a na všech je motiv ještěrek - gekonů. Ještěrkový den proto, že jsme si všichni na ostrově Gili Meno koupili dřevěné ještěrky na černé kůži.

Večer jsme šli do restaurace Dream Dive na rybu - Zmátlovci a my na klasiku - Majda nasi goreng, Malina thajskou kuchyni (indonéské curry :o)) a já suchá rýže a vařená zelenina.

Po večeři jsme se přesunuli do baru a k ránu šli spát.

Na tomto ostrově jsme si všimli jedné zvláštnosti. Oni usekávají kočkám ocasy, tak pak vypadají dost srandovně s takovým malým a zakrouceným pahýlkem.

Většina lidí jsou tady surfaři a u těch jsme si všimli, že nosí kalhoty "proklatě nízko" často až téměř pod zadkem. Když jdete po ulici, tak každou chvilku uhýbáte koňskému povozu, který táhnou malí koníci a buď slouží jako taxi po ostrově, nebo je používají i jako pomocnou sílu při práci (dovoz materiálu na stavbu, závoz obchodu...).

Klíčová slova:

Fotogalerie k příspěvku: