Deníček z cesty na Bali a okolní ostrovy: 3. den - 29. 2. 2008 (Denpasar, Kúta)

(Janča): V 7:00 místního času byl budíček a následovala rychlovka. Jen jsme si vyčistily zuby, zabalily si a vyrazily rychle na letiště, kam nás vezl Vojta, který kvůli nám opět vstával hodně brzy. V 7:25 byl odjezd z bytu, kde jsme se rozloučily s Míšou a jely na letiště, kde jsme byly okolo 8:40, odložily jsme velké bágly, vyfasovaly letenky a šly si dát jablko a banán k snídani. Poučeny z předchozích nezdarů jsme posnídaly v trochu svižném tempu a raději vyrazily přes kontroly k letadlu.

Tentokrát jsme to stihly bez obtíží :o) a v klidu nasedly. Čekal nás téměř pětihodinový let. Utahané po předchozím dnu a procházce a kvůli časovému posunu jsme byly utahané jako koťata a usnuly jsme. Pak jsme dostaly oběd a opět usnuly.

Ve 14:30 jsme dorazily na místo = Bali :o) Letiště v Denpasaru mají krásné, se sochama, vodou a květinovou výzdobou.

Při výstupu z letadla jsme si rovnou vyřídily víza, která nás stála 25 USD každou. Trvalo to jenom chviličku a už jsme byly u zavazadel, která byla složená poblíž pásů. Tam se nás snažili hned směrovat a otravovat nějací chlapíci, "Taxi, taxi, ubytování atd."...ale my jsme se nedaly. Vyměnily jsme si peníze a nechaly se odvézt jedním sympaťákem k našemu zarezervovanému ubytku v Kútě. Po cestě jsme se ještě stavily omrknout ubytování, které nám chtěl doporučit ten taxikář, ale moc se nám nelíbilo, tak jsme jely dál. Naše ubytko (Kumala Indah II) nebylo sice extra luxusní, ale potom, co jsme viděly a měly už za sebou, se nám líbilo a zůstaly jsme.

Unavené po cestě jsme si daly studenou sprchu a vyrazily do města a hlavně na večeři, konečně! Podle průvodce jsme našly krásnou, tichou mexickou restauraci TJ's, kde bylo neuvěřitelné ticho oproti ruchu na ulici a kde hlavně báječně vařily. Já s Majdou jsme si daly enchiladas a Malina fajitas a pivo. Mňam. Posilněné večeří jsme vyrazily do víru "velkoměsta", kde jsme vydržely ťapkat až do 23 hodin.

Něco málo jsme i nakoupily, ale jen to, co jsme teď potřebovaly na cestování (žabky a šaty) a spíš jsme se dívaly, co kolik stojí, abychom měly srovnání a případně to tady nakoupily před odjezdem a netahaly to tři týdny na zádech jako minulý rok v Thajsku.

Po příchodu domů jsme srazily postele k sobě, abychom se mohly lépe vyspat, ustlaly si (sárong pod sebe a půjčenou deku na sebe) a usnuly jsme. Večer jsme se střídavě ještě budily, asi jak už jsme byly extrémně přetažené, ale nakonec jsme spaly celé dopoledne až do 11 hodin.

Klíčová slova:

Fotogalerie k příspěvku: