Deníček z cesty na Bali a okolní ostrovy: 14. den - 11. 3. 2008 (Bali, Amed a okolí)

(vložen jen text pro nedočkavce, fotky doplním později :o))

(Majda): Ráno jsme vstali v 7:30, dali jsme koupačku, snídani, vypravili se a už na nás hulákal náš "dvorní řidič", který nás vezl včera z Padang Bai a domluvili jsme se s ním i na dnešek (450 000 na celý den/7 osob). Řidič byl velmi přátelský a v průběhu dne nám to začalo lézt krkem. Na jednu stranu bylo příjemné, že se snažil zapamatovat si naše jména a když se na něco ptal, oslovil vždy dva lidi (Peter, Magdalena nebo Malena :o), Jana), ale na druhou stranu se tvářil jako největší kámoš a snažil se nás pořád do něčeho tlačit, do akcí, ze kterých bude mít největší provize za to, že nás tam dovezl.

Už poté, co jsme vyjeli, zeptal se "Maleny" (to bylo vtipný, myslel si, že Malena je křestní jméno a půl dne tak panu Malenovi říkal :o)) a Jany, jestli nechceme zavést na tradiční tanečky a u bratrance! ověřil, že to už nestihneme. Byli jsme rádi, protože jsme záhy zjistili, že to je až někde u Denpasaru a začali jsme si na něj dávat pozor. Dojeli jsme do komplexu 19 chrámů - Besakih. Nijak nás to neuchvátilo. Je to sice obrovský komplex, ale kromě několika turistů a pár vybledlých hadů po proběhlých ceremoniích tam nic nepřipomínalo život. Z chrámů v Thajsku jsme zvyklé na cvrkot, lidi, tady nic. Nedýchla na nás žádná zvláštní, natož mystická atmosféra. Navíc nás už u vstupu naštvali, když nás řidič zavedl ke stolku s "personálem", který po nás chtěl další peníze, i když jsme měli vstupenky již dávno koupené. Řidič se nám "omluvil", že s náma nemůže dovnitř jako náš průvodce, že potřebujeme místního průvodce. Parchant. Normálně nás předhodil falešným průvodcům, před kterými varuje i Lonely Planet, ale my se k tomu nechali dotlačit - nakonec jsme jim dali 100 000 Rp. Vtipné bylo, když celou cestu k chrámu "průvodce" vůbec nepromluvil :o). Po prohlídce jsme se vydali o dům dál, k jezeru Batur. Po cestě jsme zastavili několikrát na nafocení úžasných výhledů, míjeli několik ceremonií - svatebních i pohřebních (stejně barevné a veselé) a protože jsme měli hlad, nechali jsme se vysadit v restauraci. Řidič nám nedal moc prostoru pro rozhodnutí, kde se najíme a na druhý pokus (první jsme zamítli) nás vysadil v drahé restauraci (60 000 jídlo - kolik kdo sní + 21% taxa za servis - nejvyšší, kterou nám zatím kde počítali, většinou je 10 - 15 %), aby měl co nejvyšší provizi. I když drahé...pořád o dost levnější než u nás. Kromě výhledu na jezero jsme měli výhled i na sopku, která naposledy chrlila lávu v r. 1963 a byla od ní celá černá a v okolí všude lávové pole. Zeleň, ve které je spousta lávových kamenů (černé skvrny v zelené trávě). Po Baturu a poté, co nás řidič všechny už pěkně sral (pardón, to se nedá napsat jinak), jsme se rozhodli pro návrat domů. Oproti Gili a Lomboku na nás Bali zanechává dojem, že je tady vše strašně přizpůsobené turistům - hlavně v tom směru, že se nás tady každý snaží obrat. Po návratu domů jsme se šli navečeřet do Hidden Paradise, kde měli úplně plno, protože dorazil zájezd Němců a pak jsme se vrátili domů, spřádat plány na zítřek. V baru už nikdo nebyl, tak jsme se obsloužili sami a napsali dopis s přehledem útraty, aby nám to mohli naúčtovat (když se později někdo z obsluhy objevil, řekli jsme mu to, on řekl ok a když jsme chtěli další pití, řekl, ať si ho vezmeme sami a šel spát. Jsou to fakt maňánisti :o) Jé, ještě jsem zapomněla na Hot water springs, které jsme si našli v průvodci/mapě? a nechali si tam zastavit. Byl to normální bazén s horkou vodou, jako naše lázně. Žádné přírodní prameny, které jsme čekali. Řidič ještě zjistil, že místní se koupou přímo u pramenů, bez bazénu pro turisty. Šli jsme se tam podívat. V zabordeleném kousku pobřeží, ke kterému jsme došli po stejně zabordelené cestě se vylouplo jezírko, kolem vysoké betonové zdi a trčící trubky, ze kterých tekla voda. Ve vodě sedělo tak 15 lidí - někteří se mydlili, další myli, jeden plival do vody a vsadím se, že někdo z nich i čůral.

Důležitý bod: Večer u pivka nám Malenovi nabídli tykání! :o) Zatím nám to nejde moc přes pusu, ale statečně trénujeme :o)

Klíčová slova:

Fotogalerie k příspěvku: