Deníček z cesty na Bali a okolní ostrovy: 10. den - 7. 3. 2008 (Gili Trawangan)

(Janča): Ráno jsme s holkama vstaly, nasnídaly se, podstoupily ranní hygienu a vyrazily na pláž. Po cestě jsme vyzvedly Terku a Peťa po včerejší pařbě ještě trochu vyspával :o). Celý den jsme strávili pak všichni na pláži ve stínu, protože na sluníčku se nedá absolutně vydržet.

V poledne šli Malina, Terka a Petr do restaurace na oběd a já s Majdou jsme šly domů na WC, suchý chléb a Smectu Od rána jsem ji nasadila na ten můj extra průjem, protože Ercefuryl absolutně nezabíral. Po cestě na pláž jsme vyzvedly zbytek bandy v restauraci (jediné na Trawanganu, kde pouští zdejší hudbu, ostatní restaurace se přizpůsobují turistům), kde byl i Majdy bubeník ze včerejška :o) a šli na pláž, kde jsme zůstaly buď ve stínu, nebo pak později pod mraky ležet.   

Odpoledne se tady zastavil jiný nápadník, pro změnu můj :o) Povídali jsme si spolu už včera večer na regé párty. Protože si Malina i Majda něco četly, přitulila jsem se víc k nim, abych na to taky viděla a mohla jsem číst s nima. Tím pádem zůstal můj sárong volný, a tak si na něj rovnou lehl. Byl to docela milý mladík a na místní poměry i celkem sečtělý, tak jsme se s ním s Majdou bavily. Malina a Terka utekly do vody. Zjistily jsme, že mu je 24 let, je ze Sumatry a tady žije už tři roky.

(Majda): Prý se živí prodejem CD svého bratra. Řekly bychom, že teda prodává víc věcí vzhledem k tomu, že zná české "brko" a ptal se, jestli bereme drogy a co u nás v Čechách. Mimochodem jako jediný tady věděl, že naše hlavní město je Praha. Má to načtené z časopisů. Zajímavé je, že je ze Sumatry, což je relativně blízko, ale nebyl za celou dobu ani jednou doma. Prý je pro něj 1 000 000 Rp (necelé 2 000 Kč) hodně. Ptali jsme se na platy...personál v restauraci prý vydělává 400 000 Rp měsíčně (cca 800 Kč). Nevíme ale, jak moc to vypovídá, navíc v restauracích obecně se žije hlavně z dýška. Taky jsme se zeptaly na ty useknuté kočičí ocásky. Jak jsme psaly, kočky tady nemají ocasy, jenom takové kraťoučké pahýly. Janča se chudák nechala pěkně napálit :o) Nechala si namluvit, že když tady nejsou turisti a je bída, tak ty kočičí ocasy sekají a jedí (mimochodem...právě si k nám zase přilehl na pláži :o)...jsme tady skoro sami a bavíme se o tom, že spousta turistů dnes odjela, tak poznamenal, že odjedou i další a pak další a tak za dva týdny prý začnou sekat ocasy :o))) Snad už pravdivá verze je ta, že koček tady bylo na začátku málo a jak se mezi sebou množili incest neincest, tak došlo k degeneraci a rodí se s pahýlem místo ocasu. Tak se omlouváme, že jsme si myslely, jací jsou to surovci.

Další zajímavé postřehy z Trawanganu jsou...
...nejezdí tady auta ani motorky, ale spousta koníků s povozy - ono je to teda logické, když ostrov obejdete za 1 a půl hoďky - a taky hrozně moc lidí na kolech.
...protože většina obyvatel jsou muslimové, každé ráno nás budí muezin svolávající rozhlasem lidi do mešity a pak ještě 4x během dne. Jančin mladý nápadník s námi "hlasy mešity" poslouchá z pláže a tvrdí o sobě, že je flexibilní muslim :o)
...kluci tady většinou nosí dlouhé vlasy, prý je to pro ně známka svobody...že by slyšeli o hippies? :o)
...téma, na které jsme s Jančou neměly odvahu, otevřela Malina suverénně v Sama-Sama baru s jedním místňákam. Spousta turistů mužského pohlaví mají totiž po svém boku exotické krásky, které si určitě nepřivezli z domova. Mladí, starší, hezcí, oškliví, hubení i tlustí tráví čas s těmito mladými slečnami. Nčkteří se k sobě mají víc, někteří míň. Řekla bych, že víc než půlka pánů turistů ví, o čem mluvím. Síla, co? Dozvěděly jsme se, že slečny nejsou místní, ale Balijky, které si tam vyberou v agentuře a ony je pak doprovází. Údajně si nenechají platit, ale "nájemce" platí všechny výdaje. Jestli spolu spí, to je prý jen na nich.
...všichni tady umí velmi dobře anglicky - obsluha i lidi na ulici, nejspíš se to učí ve škole. Takže žádné problémy domluvit se a všichni si tady povídají.
...docela dost tady hulej :o)
...pracovní a školní týden je od pondělí do soboty

Terka s Péťou se šli podívat na západ slunce k baru Sunset na jihovýchodním "vzdálenějším "kousku ostrova, my jsme s holkama ještě trochu poležely, portože pozdní odpolední hodiny na pláži jsou nejlepší (nepaří už sluníčko, je pod mrakem, pofukuje větřík, není nám vedro) a pak jsme se, se zastávkou doma vydaly za nimi. Západ slunce jsme sice nestihly, ale ono bylo stejně pod mrakem, takže jsme nebyli sami.     

Před véčou jsme ještě daly sprchu a Zmátlovi si dali kafčo v nově objevené restauraci. K véče jsme si, na tom samém místě, dali ryby - Sworth-fish (mečoun), 2x Mahi-Mahi, butter fish. Výborné! Janča chudák opět jen o rýži.
                                                                                
Po véče jsme se rozdělili, protože Péťa chtěl dát jen jedno pivo a nechtělo se mu do regé baru. Tak jsme šly s Jančama samy. Po včerejšku nás tam všichni vítali. Jak obsluha, tak několik hostů :o) Kapely hrály zase skvěle a pro mě zůstává hrdinou dne opět indián :o) Po půlnoci (nevíme jak dlouho po) jsme se sebraly a šly spát. Po cestě jsme narazily na Rudy's, kde se konala nějaká velká party i s tancem. Malina ale zavelela SPÁT, tak jsme pro hodily jen pár slov s našimi sousedy, slíbili nám, že nebudou dělat kravál a šly jsme spát. Malina ještě balila, protože se Zmátlovými ráno odjíždí na Lombok. My ještě s Jančou den zůstaneme. Pořád má problémy se srajdou a já abych nezůstala pozadu :o), snažím se jí svou slabší srajdou sekundovat :o(

Pár fotek z života na Gili Trawangan

Klíčová slova:

Fotogalerie k příspěvku: