Deníček z cesty na Bali a okolní ostrovy: 1. den - 27. 2. 2008 (cesta)

(Janča): údaje o letu z London to Hong Kong
délka letu: 10:38
délka trasy: 9647 km
místní čas v HK: 7:53 pm
čas odletu: 11:53 am
letíme se společností Cathay Pacific - letadlo Boeing 747-400
...Jak jsme se sem dostaly...:
(Malina): Náš výlet začal vskutku adrenalinově a hodně sportovně zároveň :o) Začneme stručně Prahou. Na letišti jsme byly 1,5 hod. předem, v klidu si v bezcelní zóně šly nakoupit dárečky do Hong Kongu pro naše známé a ubytovatele. Becherovkou nikdy neurazíš a čerstvý český tisk a drby se do daleké ciziny vždycky hodí. My se ještě k tomu trochu navoněly - Janča N. - Jador od Diora (její oblíbená vůně), Majda Armani - Code a já klasika Angel. Daly jsme si kafčo, čajík a k tomu tvaroh. buchtičku a v klidu, podotýkám v klidu se nalodily do letadla.

V Londýně, kam jsme se dostaly po 2 hodinách a cca 15 minutách, jsme měly opět 1,5 hodiny na přesun z terminálu 1 na terminál 3, což se nám zdálo hodně času a vymýšlely jsme, co všechno při přesunu ještě nestihneme...Pomalu jsme se sunuly na terminál 3 ke gatu 13 - 14, kde byla značena společnost Cathay Pacific, s kterou jsme odlítaly. Po cestě jsme zastavily pouze na WC a šly jsme dál. Kecáme, kecáme a nikdo z nás nezkontroloval svítící tabule, odkud nám to má letět. Koukly jsme pouze, kde by se měla společnost Cathay Pacific nacházet a slepě jsme šly. Když jsme se ocitly před gatem 13 - 14, kde jsme byly úplně samy a nikde nikdo, jsme zjistily, že to asi nebude to pravé ořechové. V tu dobu jsme měly do odletu ještě 45 minut, což už na dálkový let trvající 11 hodin je na nalodění tak tak. To jsme ještě netušily, že tím to nekončí. Začaly jsme být trochu nervozní, že musíme pohnout, ať to vůbec stíháme. Poptaly jsme se tam nějaké ochranky, nebo služby, kam máme jít a oni nás poslali: follow the sign Flight connections. Šly jsme rychle a šly a najednou sign zmizel a byly jsme na pasovce, kterou se prochází, pokud člověk zůstává v Londýně. Když jsme jí prošly, tak nám došlo, že nás to žene na vyzvednutí báglů...ajáj. Nervozita stoupla. Ptaly jsme se další paní a ta nás poslala úplně ven a pak že musíme spátky přes chceck-in do letištní haly...Měly jsme asi 35 minut. Vyběhly jsme až ven - v této fázi už jsme jen běhaly, kličkovaly mezi lidma na letišti jak zající na poli a valily dál. Našly jsme check-in do Hong Kongu a tam seděla laxní slečna, která nám suše oznámila, že flight je už zavřený, že je pozdě...Krve by se v nás nedořezal. Vedle ní stál kluk s vysílačkou, který zahlásil "musíte na security". Než bychom našly nějakou security, ztrácely bychom drahocený čas, měly jsme 30 minut do odletu. U toho kluka nám svitla naděje, že šance ještě nějaká je, tak jsme nelenily se zeptat, jestli nám nemůže nějak pomoct on. Akčně se chytil akce, vzal si nás na starost a běžel s náma přes všechny kontroly,kde nás protlačil dopředu. Kontrola měla trochu problém s naší Becherovkou, ale nakonec jsme rychle vše vysvětlily. Můj banán a jablko se mnou prošly všechny kontroly a nikdo si nestěžoval :o) Musely jsme proběhnout ještě jednou kontrolou, kde jsme vyzouvaly boty a jak jsme strašně spěchaly, ani jsme je pořádně neobuly a běžely zase dál. Dostaly jsme se opět do haly, kde jsme byly před 20 minutami. Kluk nám řekl, běžte ke gatu 31 a pospěšte si. Máte sice ještě 10 minut, takže byste to měly stihnout, ale spěchejte. Zulíbaly bychom mu ruce a za jeho ochotu a pomoc, ale místo toho jsme se na něj upoceně usmály a poděkovaly. S rozvázanýma a napůl obutýma botama, jsme doběhly na boarding. Byly jsme tam samo už úplně samy a oni o nás od toho kluka věděli, že běžíme, tak si nás i dobírali "to jsme hrály tenis, že jste tak uřícené"? :o) Vtipálci...V ten moment ale už nám bylo opět do smíchu, protože letadlo nám neuletělo a výlet začíná! :o)

Klíčová slova:

Fotogalerie k příspěvku: